Tradiční jedenáctku z pivovaru Berounský medvěd jsemochutnal přímo v pivovarské restauraci. Kalné pivo se vyznačovalo slámovo až zatlumeně zlatavou barvou, až krémově hustá, bílá pěna se poměrně rychle „sesunula“ na cca 3 mm a pak už zůstala.
Ve vůni převládaly kvasnice s trochou sladu.

O chuti se dá říct něco podobného jako o „Cyklopivu“, tedy osmičce – tedy příjemný (ale pochopitelně intenzivnější) slad s troškou obilí a až lipových tónů, kde je sladovost kompaktně propojena s hutností kvasnic. Naopak hořkost byla o něco slabší, ale ladnější a ulpívání téměř neznatelné.

Slabší, přirozený říz a nenucená harmonie zaručují skvostnou pitelnost. Pivo má v porovnání s často vídanými „vodovo-obilnými“ minipivovarskými ležáky svou tvář; zdá se mi, že to v Berouně záměrně dělají po svém a mají k vaření piva vlastní přístup.

Čili – světlý ležák Berounský Medvěd je nekomplikovaná, pitelná a velmi ladná minipivovarská jedenáctka za příznivou cenu.